Ananas, jakožto milovník tropických a subtropických pásů, je pro pěstování v našich podmínkách opravdovou výzvou. Ale je to pro pěstitele opravdu takový oříšek, jak se na první pohled zdá?
Z odborných článků a literatury lze vyčíst, jaká je pro pěstování vhodná půda s určitým pH a podobně. My na to však půjdeme jednodušeji.
Základem úspěšného pěstování je čerstvý plod. Taktéž musíme primárně zkontrolovat, zda má plod pevný střed růžice, bez uvolněných listů. Bohužel se často stává, že je střed poškozený, nebo odstraněný už z obchodu. Růžice je právě ta část, která zakoření. Je lepší ji od plodu oddělit odkroucením než odříznutím od plodu. Spodní lístky odtrháme, opláchneme, a umístíme do sklenice s měkkou vodou, a dbáme na to, aby byla spodní část, bez odtrhaných lístků, ponořená ve vodě. Při pokojové teplotě ananasová růžice zapustí kořínky už po měsíci. Musíme jen kontrolovat, aby spodní část neodehnívala.
Zakořeněnou růžici přesadíme do zahradního substrátu s říčním pískem, v poměru 2:1. Pro domácí pěstování se ananasu bude nejlépe dařit na okně u topení.
Než ponese plody, budou to dobré tři roky, proto je třeba připravit se na velikost našeho exotického přítele. Listy jsou přes metr dlouhé, a přes zimní období nesmí teplota prostředí klesnout pod 15°C. Zaléváme měkkou vodou po celý rok, ale musíme dávat pozor na přelévání. Doba zrání ananasu je kolem 5-6 měsíců.
Pěstování ananasovníku, ačkoliv je zdlouhavé, je napříč tomu jednoduché, neboť mu nehrozí žádné choroby a netrpí na škůdce.